Jantar je pověstný svým širokým spektrem barev. Barva jantaru je výsledkem složitých chemických a fyzikálních procesů, které probíhaly během miliónů let, kdy pryskyřice stromů fosilizovala. Jeho barvy jsou přímo ovlivněny podmínkami prostředí, v němž jantar vznikal, a také různými příměsemi, které se do něj mohly dostat. Jantar, jak ho známe z nalezišť po celém světě, se nejčastěji vyskytuje ve žlutých až oranžových odstínech. Tyto tóny jsou nejtypičtější a nejčastěji se s nimi setkáváme ve špercích a uměleckých předmětech. Žlutá a zlatavě oranžová barva jsou důsledkem oxidace a stárnutí pryskyřice, kdy se původní průhledná hmota postupně mění v tuhou, teplou a lesklou látku.
Jantar existuje v širokém spektru barev, od klasické žluté a oranžové až po vzácnější odstíny červené, zelené, modré nebo černé.
Vedle těchto „klasických“ barev se však jantar může vyskytovat i v celé řadě dalších odstínů. K nejvýraznějším patří červený jantar, který někdy bývá označován jako „jantarový rubín“. Ten vzniká vlivem delšího a intenzivnějšího vystavení kyslíku, způsobujicího chemické změny uvnitř pryskyřice.
Další velmi zajímavou variantou je zelený jantar, který se vyskytuje v oblastech, kde byla pryskyřice během fosilizace v kontaktu s minerály obsahujícími železo nebo jiné podobné příměsi. Tento jantar má nezaměnitelný zelený nádech, který může sahat od jemně zelené až po tmavé, téměř lesní odstíny. Jantar může být také zcela průhledný nebo zabarvený do bílé, což je výsledkem přítomnosti mikroskopických bublin vzduchu uvnitř pryskyřice. Tento typ jantaru je někdy nazýván „kostní jantar“ pro svou podobnost s kostní hmotou.
Jeho barva závisí na podmínkách fosilizace a přítomnosti různých minerálů či nečistot.
Kromě toho existují i modré a dokonce černé varianty jantaru, které jsou ale velmi vzácné. Modrý jantar, který pochází zejména z Dominikánské republiky, je charakteristický svou fascinující hrou barev, kdy pod určitými světelnými podmínkami získává zářivý modrý lesk. Tento efekt je způsoben zvláštními chemickými složkami, které jsou v tomto regionu unikátní. Černý jantar je silně nasycený uhlíkovými zbytky rostlin, které se do pryskyřice dostaly během fosilizace.
Každá z těchto barev, ať už červená, zelená, modrá nebo černá, závisí nejen na chemickém složení, ale i na tom, jak jantar reagoval na okolní podmínky během svého vzniku. Z tohoto důvodu je jantar nejen esteticky přitažlivý, ale i zajímavým objektem studia pro geology a mineralogy, protože každý kousek může vyprávět příběh starý desítky milionů let.
