Syntetické diamanty, nazývané také laboratorně vytvořené nebo uměle vyrobené diamanty, jsou drahokamy, které byly vytvořeny v kontrolovaném prostředí za použití technologických postupů. Tyto technologicky vyspělé kameny mají stejné fyzikální, chemické a optické vlastnosti jako přírodní diamanty. Syntetické diamanty se vyrábějí pomocí dvou hlavních metod: vysokoteplotní a vysokotlaká syntéza (HPHT) a chemické depozice z plynné fáze (CVD).
Syntetické diamanty jsou vytvářeny v laboratorních podmínkách pomocí dvou hlavních technologií: HPHT a CVD, přičemž výsledné kameny mají stejné fyzikální, chemické a optické vlastnosti jako přírodní diamanty, a jsou prakticky nerozeznatelné.
První pokusy o výrobu umělých diamantů sahají do 19. století. Nicméně až v roce 1954 se podařilo společnosti General Electric vyrobit první syntetický diamant použitelný pro průmyslové účely. Tento průlom byl dosažen díky metodě HPHT, která simuluje extrémní podmínky panující v hlubinách Země, kde se přírodní diamanty formují. Dalším milníkem bylo zavedení metody CVD v 80. letech 20. století, která umožnila produkci vysoce kvalitních drahokamů vhodných pro šperkařství.
- Metoda vysokoteplotní a vysokotlaké syntézy (HPHT) - HPHT metoda je založena na vytvoření prostředí s vysokým tlakem a teplotou, které napodobuje podmínky v zemském plášti. V této metodě se karbonový materiál vystaví tlaku až 5 gigapascalů a teplotě přes 1400 stupňů Celsia. Za těchto extrémních podmínek se atomy uhlíku uspořádají do krystalické struktury diamantu. Tento proces může trvá několik dní až týdnů, v závislosti na požadované velikosti a kvalitě výsledného drahokamu.
- Chemická depozice z plynné fáze (CVD) - Metoda CVD využívá chemický proces, při kterém se plyn obsahující uhlík, jako je metan, rozkládá za vysoké teploty v přítomnosti plazmatu. Atomární uhlík se pak usazuje na substrátu a postupně tvoří diamantovou vrstvu. Tento proces je pomalejší než HPHT, ale umožňuje větší kontrolu nad čistotou a strukturou výsledného krystalu. CVD diamanty jsou pak hojně používány v elektronice a optice.
Syntetické diamanty jsou extrémně tvrdé, s vysokým indexem lomu a disperzí světla, což jim dodává charakteristický třpyt. Díky těmto vlastnostem jsou syntetické diamanty pouhým okem nerozeznatelné od přírodních diamantů. K určení pravosti je nutné použití specializovaných laboratorních testů, které mohou odhalit drobné rozdíly v jejich krystalové struktuře nebo inkluzích.
Hlavní důvod rostoucí popularity syntetických diamantů je jejich cenová dostupnost. Výroba těchto kamenů je levnější a rychlejší než těžba přírodních diamantů. Navíc výroba umělých diamantů představuje menší ekologickou zátěž než tradiční těžba, která často vyžaduje rozsáhlé destruktivní procesy a může mít negativní dopady na životní prostředí a místní lidi. Výroba syntetických diamantů také nabízí etické výhody. Těžba přírodních diamantů je často spojována s negativními sociálními a etickými problémy, jako je využívání dětské práce, financování konfliktů a porušování lidských práv. Nákup syntetických diamantů je pro spotřebitele způsobem, jak se vyhnout těmto problémům a podpořit udržitelnější a etičtější zdroj drahokamů.
Výroba umělých diamantů je nejen ekonomicky výhodnější a rychlejší, ale také ekologicky šetrnější než tradiční těžba přírodních diamantů, čímž snižuje negativní dopady na životní prostředí a místní obyvatelé.
Kromě šperkařství se syntetické diamanty uplatňují i v mnoha průmyslových odvětvích. Díky své tvrdosti a odolnosti vůči opotřebení se používají jako řezné a brusné nástroje. V elektronice a optice se využívají jejich jedinečné elektrické a optické vlastnosti, například v polovodičových zařízeních a optických čočkách. Syntetické diamanty také nacházejí uplatnění v lékařství, kde se používají v chirurgických nástrojích a pro různé biomedicínské aplikace.
S rostoucí poptávkou po udržitelných a eticky vyráběných produktech se očekává, že syntetické diamanty budou hrát na trhu s drahokamy stále významnější roli. Technologické pokroky v jejich výrobě umožňují produkci stále větších a kvalitnějších kamenů, které budou konkurovat přírodním diamantům. Vědci a výzkumníci zkoumají nové způsoby využití syntetických diamantů v různých odvětvích, což může otevřít další možnosti pro jejich využití.
