Hematit je jedním z nejrozšířenějších minerálů oxidů železa (Fe₂O₃) a jeho barva je mnohem bohatší a zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát. Když se řekne hematit, představíme si většinou tmavě šedou až černou barvu, která se často pojí s jeho lesklým kovovým vzhledem. Tento odstín je patrný zejména u leštěných vzorků, které nacházíme v obchodech s minerály či ve špercích. V takové podobě hematit připomíná kovové železo a jeho lesk dodává dojem luxusu a elegance.
Hematit má kovový lesk a tmavě šedou barvu, ale po rozdrcení se promění na červenohnědý prášek.
Avšak přírodní, neleštěný hematit má poněkud odlišné zbarvení. Když se rozemele na prášek, změní svou barvu na charakteristickou červenohnědou, někdy popisovanou jako barva červené hlinky. Hematit obsahuje vysoký podíl železa a právě oxidace železa vytváří tento červenohnědý prášek, což se projevuje i při tvorbě rýhy, kterou minerál zanechává na keramické destičce. Právě rýha je často jedním z nejspolehlivějších znaků při určování minerálů v terénu. Barva hematitu se liší i v závislosti na typu jeho povrchu a struktuře. Například kryptokrystalický hematit, který má jemnozrnnou strukturu, může mít matnější vzhled a jemnější červenohnědé tóny. Naopak, krystalizovaný hematit s vyvinutými krystalovými plochami má typický kovový lesk a tmavší odstín. Někdy lze narazit i na hematit s irizujícími odlesky, které se objevují díky tenkým povrchovým vrstvám oxidů. Tyto odlesky mohou obsahovat tóny modré, fialové nebo zelené.
Přítomnost hematitu v přírodě je zodpovědná za červené odstíny mnoha sedimentárních hornin.
Zajímavým případem jsou ložiska hematitu v přírodě, kde minerál ovlivňuje i zbarvení okolních hornin. Hematit je zodpovědný za červené a okrové odstíny mnoha sedimentárních hornin, které nacházíme v krajinách po celém světě, od amerických kaňonů po písečné oblasti Evropy. Tyto odstíny vznikají právě díky drobným zrnům hematitu rozptýleným v horninách. V mineralogii se barva hematitu používá i jako indikátor jeho chemického stavu a podmínek, za kterých vznikal. Například přítomnost hematitu v horninách naznačuje přítomnost kyslíku během jejich formování, což poskytuje informace o geologických procesech probíhajících v minulosti. Významnou roli hraje hematit i ve výzkumu Marsu, kde je jeho přítomnost spojována s důkazy o dávné přítomnosti vody na povrchu planety. Právě díky charakteristickému červenému zbarvení získal Mars svou přezdívku „rudá planeta“.
Zkrátka, barva hematitu je mnohem komplexnější než jen jeho povrchový vzhled. Zahrnuje rozmanité odstíny od lesklé kovové černé až po rudou, která se objevuje v práškové podobě nebo na rýze. Jeho barva odráží nejen jeho chemické složení, ale i geologické procesy, které ho formovaly. Hematit je tak nejen minerálem s pestrou paletou barev, ale i svědkem přírodních dějů, které tvarují naši planetu i její sousedy ve vesmíru.
