Rubín je jedním z nejvzácnějších a nejžádanějších drahokamů na světě, jehož vznik je výsledkem jedinečných geologických procesů, které se odehrávají hluboko v zemské kůře. Tento kámen, proslulý svou sytě červenou barvou, je krystalickou formou minerálu korundu (oxid hliníku, Al₂O₃), jehož barvu způsobují stopy chromu.
Rubíny vznikají hluboko pod zemským povrchem za vysokých teplot a tlaků, kdy se hliníkové minerály přeměňují na korund obohacený chromem, což jim dodává charakteristickou červenou barvu.
Proces začíná v prostředí bohatém na hliník a chudém na oxid křemičitý. Právě tato kombinace je nezbytná pro vytvoření základní struktury korundu, na které rubín staví. V oblastech, kde je vysoký tlak a teplota – typicky při kolizi kontinentálních desek – se hliníkové minerály přetvářejí a reorganizují. Podmínky musí být přesně vyvážené, aby se vytvořil korund a nikoliv jiný minerál. Pro vznik rubínu je nutná přítomnost chromu. Tento prvek proniká do struktury korundu a nahrazuje některé atomy hliníku. Tato náhrada vyvolává specifický optický efekt, díky kterému kámen získává svou červenou barvu. Množství chromu a příměsí, jako je železo či vanad, určuje přesný odstín – od jemně růžové po sytě červenou, známou jako „holubičí krev“.
Rubíny nejčastěji vznikají v metamorfovaných horninách, jako jsou mramory, které vznikají přeměnou vápenců za vysokých tlaků a teplot. Tyto horniny poskytují ideální prostředí nejen pro vznik samotného korundu, ale i pro jeho obohacení o chrom. Alternativně mohou rubíny vznikat v magmatických horninách, například v bazaltech, ale tyto procesy jsou méně běžné.
Drahokam se poté dostává na povrch díky erozi okolních hornin. Voda a vítr postupně odnášejí měkčí horniny, zatímco tvrdý rubín zůstává. Mnoho rubínů se tak nachází ve druhotných ložiskách, například v říčních sedimentech, kde se snadno těží.
